MĚSTO ZNOJMO

Území současného města Znojma nad řekou Dyjí bylo osídleno již v mladší době kamenné. Po příchodu Slovanů bylo na konci 8. století nad soutokem Dyje a Gránického potoka založeno rozsáhlé výšinné hradiště, brzy jedno ze správních center mojmírovské Velké Moravy. Toto Hradiště sv. Hippolyta prosperovalo i po roce 1019, kdy byla Morava připojena k přemyslovským Čechám. Kolem roku 1100 ale Přemyslovci založili naproti Hradišti nový hrad, jehož střed ozdobila reprezentativní románská kaple, proslulá znojemská rotunda. Na předpolí nového hradu zároveň začala růst rozsáhlá předměstská aglomerace. Ve 12. století bylo Znojmo vedle biskupské metropole v Olomouci ústředním politickým sídlem Moravy. Po roce 1200 odtud markrabě Vladislav Jindřich spravoval celou zemi a zval do Znojma vyspělé řemeslníky z římskoněmecké říše. Projekt povýšení Znojma na první institucionální město v jižní polovině Moravy dokončil po Vladislavově smrti roku 1222 jeho bratr, český král Přemysl Otakar I. Ve městě byly od počátku dva výstavné farní kostely, tři kláštery a dvě velká trhová náměstí. Půdorys středověkého města, sevřeného mocnými hradbami se čtyřmi branami, se zachoval dodnes. 

 

I když po roce 1278 převzalo politický primát na jihu Moravy definitivně město Brno, zůstávalo Znojmo i nadále nejmocnější vojenskou pevností a významným hospodářským střediskem, zejména vinařství. Husitským nepokojům se jako věrná bašta krále Zikmunda ubránilo. Zikmund, slavný syn císaře Karla IV., ve Znojmě také roku 1437 zemřel. Po požáru v roce 1490 byla převážná část města znovu vystavěna v pozdně gotickém a renesančním slohu. V polovici 16. století se Znojmo obrátilo na protestantskou (luteránskou) víru a profitovalo z dálkového obchodu na spojnici dvou center nově vzniklé habsburské monarchie, Prahy a Vídně. Roku 1628, po bitvě na Bílé hoře, přijal moravský zemský sněm ve Znojmě tzv. obnovené zřízení zemské, jež vydrželo v platnosti více než dvě stě let. Třicetiletá válka znamenala pro Znojmo všestrannou pohromu; roku 1645 bylo město dobyto Švédy. Ani po válce nebylo lépe, město sužovaly morové epidemie. Na druhou stranu s rekatolizací přišli do města kapucíni a jezuité a s nimi důraz na vzdělávání; město a okolí ozdobila drobná i majestátní barokní architektura. Ekonomické oživení městu přinesla po polovině 18. století nová císařská poštovní silnice z Vídně do Prahy. Znojmo se také stalo centrem jednoho z šesti moravských správních krajů. Za napoleonských válek, v červenci 1809, se okolí Znojma proměnilo v dějiště jedné z velkých bitev mezi rakouskou a francouzskou armádou.

 

V 19. století Znojmo překročilo své hradby a začalo se rozrůstat do bývalých vinic a zahrad na předměstí. Ekonomický rozmach stimulovala výstavba tzv. Severozápadní dráhy z Vídně přes Znojmo do Berlína (1871). Město proslavily zejména jeho okurky, víno a keramika, blízkost hlavního města mocnářství byla velkou výhodou. Jako "perla jižní Moravy" začalo těžit z rozmáhajícího se cestovního ruchu. Slibný vývoj ukončily tragické události 20. století, dvě světové války, dva totalitní režimy, rozpad monarchie, etnický konflikt a následná výměna více než poloviny obyvatel. Mezi roky 1948–1989 leželo Znojmo na periferii československého státu, obklíčeno neprodyšnou "železnou oponou". Dnes je Znojmo městem výtečného vína a historických památek. Je také východní vstupní branou do Národního parku Podyjí s velkým množství turistických tras.

 

 

hradby

MĚSTSKÉ OPEVNĚNÍ

Znojmo bylo svojí polohou na moravsko-rakouské hranici nejlépe fortifikovaným městem mezi Vídní a Prahou. Opevnění města začalo být budováno již při založení města Znojma před rokem 1226. Z této doby pochází vnitřní příkop. Za vlády Přemysla Otakara II. byla dokončena mocná vnitřní hradba s cimbuřím a obrannými věžemi. V průběhu 14. a 15. století bylo opevnění rozšířeno o další dva pásy zdí a vnější příkop. V 17. a 18. století však středověké hradby již pokroku ve vývoji válčení nedostačovaly. Po napoleonských válkách vedení města postupně přikročilo k demolicím bran a odprodeji do soukromých rukou. Na zasypaném vnějším příkopu kolem východní strany města byly založeny stromové aleje, dnešní Městský park. Větší část opevnění se však dochovala a vybrané úseky hradeb a obranné věže je možné navštívit v rámci prohlídkové trasy s průvodcem. Ze všech věží je krásný výhled na město a jeho okolí. 

 

hradby

      ZNOJEMSKÝ HRAD

Po polovině 11. století bylo zapotřebí opevnit novou hranici proti Východní marce (Rakousku) na řece Dyji. Proto přistoupila moravská knížata z rodu Přemyslovců k výstavbě nové pevnosti. Znojemský kníže Litold, švagr rakouského markraběte Leopolda III. Svatého, zde již po roce 1100 razil stříbrné denáry. Po založení města Znojma se hrad stal sídlem královských úředníků v čele s purkrabím a byl zapojen do systému městského opevnění. V průběhu středověku se tu odehrávala častá diplomatická jednání mezi panovníky českých a rakouských zemí. V 16. století zde několikrát zasedal zemský sněm Moravského markrabství – v roce 1535 zde bylo přijato zemské zřízení (stavovská ústava). Za třicetileté války však hrad zpustl a roku 1710 se jej císař Josef I. zbavil. Vnitřní hrad dostali lénem pánové z Deblína, kteří na troskách starého paláce s věží vystavěli nový barokní zámek. Jeho interiéry dnes k výstavám využívá Jihomoravské muzeum ve Znojmě.   

 

hradby

ZNOJEMSKÝ MĚSTSKÝ PIVOVAR

Předhradí znojemského hradu se zpustlými hospodářskými budovami, někdejší knížecí kaplí sv. Kateřiny a Loupežnickou věží bylo v roce 1710 předáno císařem Josefem I. do rukou znojemské městské samosprávy. O deset let později dospěli znojemští konšelé k rozhodnutí založit na tomto místě městský pivovar. Původně se jednalo o menší podélnou budovu přistavěnou k severní hradbě. Na prostranství před novým pivovarem a Loupežnickou věží vznikla velká zahrada, oblíbené místo pro setkávání znojemské honorace. Před polovinou 19. století pivovar od města odkoupila rodina Mauralů, která v letech 1864-1872 provedla celkovou přestavbu a rozšíření pivovarnického areálu jižním směrem. Po vzniku Československé republiky došlo k fúzi Mauralova pivovaru s pivovarem Wotzilkovým (na Horním předměstí) a k vytvoření soukromého Prvního znojemského pivovaru a sladovny. Po druhé světové válce komunisté podnik znárodnili. Teprve v 90. letech 20. století přešel pivovar opět do soukromých rukou. Budovy pivovaru vytvářejí neodmyslitelnou součást siluety znojemských „Hradčan“.

  

 

hradby

KNÍŽECÍ ROTUNDA PANNY MARIE A SV. KATEŘINY

Bývalá ústřední kaple znojemského hradu je dnes nejvzácnější kulturní památkou Znojma. Ve formě románské rotundy ji nechal na samotném sklonku 11. století vystavět moravský kníže Litold, syn knížete Konráda. Stojí na nejvyšším bodu skalní hradní ostrožny a patrně se k ní v nejstarší době přimykal i původní knížecí palác. Okolí je ale dnes zničeno budováním pivovaru v 18. a 19. století. Za vlády Litoldova vnuka Konráda Oty v 2. polovině 12. století byl palác přesunut na konec ostrožny, a kaple tak zůstala osamocena na prostranství vnějšího hradu. Nejcennější na znojemské rotundě jsou románské malby al secco (do suché omítky) na stěnách jejího interiéru. Nezapřou inspiraci tehdejším uměním Byzantské říše a vypovídají o nadčasovém a ambiciózním rozhledu znojemských Přemyslovců. Novozákonní výjevy z života Panny Marie a Ježíše Krista jsou zde doplněny o ojedinělou galerii přemyslovských knížat, mezi kterými ústřední pozici zaujímá první český král Vratislav, starší bratr Konrádův. Dnes je interiér rotundy návštěvníkům přístupný v závislosti na aktuálním stavu mikroklimatu. 

 

 

 

 

 

 

Kostel sv. MikulášeDĚKANSKÝ CHRÁM SV. MIKULÁŠE

Zasvěcení svatému Mikuláši, patronovi obchodníků, souvisí s předměstskou kupeckou osadou Újezdec, v jejímž středu svatyně po roce 1100 vznikla. Při požáru města v roce 1335 vzal starý románský kostel až na severní věž za své. S přispěním mladého moravského markraběte Karla, pozdějšího slavného krále a císaře, vystavěly loucká vrchnost a město v letech 1338–1442 nový, velkolepý gotický chrám. V prosinci 1437 zde bylo veřejně vystaveno mrtvé tělo císaře Zikmunda Lucemburského. Hlavní část kostela tvoří vysoká trojlodní síň, členěná mohutnými válcovými sloupy. V kněžišti návštěvníka zaujmou unikátní gotické fresky, krásná gotická plastika bičovaného Krista u kůlu a mistrné pozdně gotické sanktuarium. Interiér kostela byl v baroku upravován. Za zmínku stojí zajímavá barokní kazatelna v podobě zeměkoule a novogotické varhany na kůru. Věž kostela patří k nejmladším částem budovy, neboť vznikla teprve v polovině 19. století.

 

MichalCHRÁM SV. MICHALA 

Po chrámu sv. Mikuláše druhý nejvýznamnější kostel ve městě, postavený již kolem roku 1100. Jeho zasvěcení archandělu Michalovi, Strážci nebes, a poloha na nejvyšším bodu města naznačují, že mohl dost možná nahradit pohanské kultiště. Chrám v pozdějších staletích postihla řada pohrom, nejvíce utrpěl za husitského obléhání města. Kněžiště bylo v pozdní  gotice zaklenuto složitou hvězdicovou klenbou. Raně barokní loď s bočními kaplemi a odděleně stojící zvonice je pak až dílem jezuitů, kteří při kostele působili od třicetileté války až do roku 1773. Poté kostel sloužil znojemské vojenské posádce a studentům středních škol. 

 

 

 

 

 

 

dominikánský klostelDOMINIKÁNSKÝ KOSTEL SV. KŘÍŽE 

Kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v sousedství někdejší Východní (či Prostřední) brány města v polovině 13. století v rámci výstavby dominikánského kláštera. Zde uchovávaná vzácná relikvie sv. Kříže Kristova přiváděla do kostela po tři staletí davy poutníků. Vše ale zničil katastrofální požár roku 1555. K obnově došlo až po polovině 17. století. Dominikány najatý italský stavitel zde aplikoval raně barokní trojlodní dispozici, ve které boční lodi tvoří separátní kaple propojené úzkými průchody. Zástupy věřících do kostela dodnes láká zázračný milostný obraz Panny Marie Znojemské.

 

 

 

 

 

 


kostel louka na šířku

PREMONSTRÁTSKÝ KOSTEL PANNY MARIE A SV. VÁCLAVA V LOUCE

Se stavbou trojlodní dvouvěžové baziliky bylo započato v 1. třetině 13. století ještě v pozdně románském slohu, o čemž vypovídá dodnes dochované zdivo v přízemí neobvykle dlouhého kněžiště a závěrečné apsidy (s typickým obloučkovým vlysem) a také zdivo v přízemí jedné z věží. V dvoulodní románské kryptě upoutají pozornost mohutné sloupy s masivními hlavicemi. Kostel je ale učebnicí i všech dalších slohů – od gotiky (vysoký chór), přes renesanci (galerie nad bočními loděmi) až po baroko (výzdoba interiéru a fasáda průčelí). Na kůru se nacházejí jedny z nejstarších funkčních barokních varhan na Moravě, v křestní kapli mistrně propracovaná mříž, v chóru pak vyřezávané barokní lavice, mořené v býčí krvi.

  

 

 

 

 PREMONSTRÁTSKÝ KLÁŠTER V LOUCEhradby

Byl založen knížetem Konrádem Otou a jeho matkou Marií roku 1190. Panství kláštera patřilo ve středověku k největším na jihozápadní Moravě. Z nejstarší románsko-gotické stavební etapy se dodnes dochovalo severní, ke kostelu přiléhající křídlo křížové chodby a také západní křídlo, v novověku farní a obecná škola. Nejmarkantněji se však na klášteru podepsalo pozdní baroko: pod vedením dolnorakouského zemského architekta F. A. Pilgrama bylo roku 1748 započato s finančně náročnou výstavbou konventu v ideové dispozici biblického Chrámu Šalamounova. Roku 1784 byl ale klášter císařem Josefem II. zrušen a velkolepá barokní přestavba zůstala ze dvou třetin nedokončena. Mobiliář jedinečného knihovního sálu byl nicméně zachráněn a převezen do speciálně vystavěného a stejně malířsky vyzdobeného sálu v mateřském premonstrátském klášteře na pražském Strahově. Budovy kláštera poté v polovině 19. století využila prestižní c. k. Ženijní akademie. V letech 1869–1990 se zde nacházela velká vojenská kasárna. Nyní část barokního konventu využívá firma Znovín Znojmo.  

 

  

IMG 7940 zverejni

MINORITSKÝ, POZDĚJI FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER

Na předhradí znojemského hradu byl v třetině 13. století králem Přemyslem Otakarem I. založen klášter menších bratří – minoritů. O 40 roků později doplnil mnichy konvent sester sv. Kláry. Podle společného dvoulodního konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie se pro celý rozlehlý areál vžilo označení klášter Panny Marie. V letech 1279 až 1296 byl v kryptě kostela pochován padlý král železný a zlatý, Přemysl Otakar II. Po velkém požáru v roce 1494 a nástupu Lutherova učení nastává pro klášter období hlubokého úpadku. Téměř prázdnou budovu minoritského kláštera se souhlasem panovníka obsadili roku 1535 františkáni z Dolního předměstí Znojma. V baroku prosperující a rozšířený klášterní areál klarisek a františkánů ve Znojmě ale císař Josef II. v roce 1782, resp. 1784 zrušil. Budovy byly následně z části pobořeny, z části adaptovány pro účely divadla, gymnázia a krajské věznice. Dnes zde najdeme obchodní akademii a hlavní sídlo Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Nadcházející události

Znojemská Beseda
Masarykovo náměstí 449/22
66902 Znojmo 2

IČO:00092720   DIČ:CZ00092720